ToM Cortés

Kdysi jsme byli si jen pouhý obrysy mluvíce pohledy a dopisy Jako dvě ozvěny v odrazu o stěny hlučný, a přece tolik vzdálený Dříve jsme...

Až nebe zemi políbí a obejme ji a mraky učešou se horám o hřeben. Až statné stromy v bezvětří se rozechvějí, vzpomeň si, že žil jsem, a...

Bloudím sám krajinou posedlý jen jedinou vidinou Loučí tmu prosvítím Loučím se se žitím na niti Sotva vím kolik zim zbývá, než prominou ...

Slabá do morku kosti ubitá falešností chystám si v šatní skříni návnady Zlámané střípky citů schovám si doma v bytu a zamknu dveře na dva...

Otisky chodidel na chladných parketách Ty ještě zbyly mi, taky však mizí V hlavě mám tvoje rty, jak z obrazů Maneta Co jsem si zasela, to...

Jen si klidně dál svůj život devastuj žij si v marastu všechno hezké spal Spi si kde jen chceš bav se až do rána až přijdeš nadraná doma...

V místním biografu za čtyři desetníky (asi že symbolicky) hráli film pro pamětníky v desáté minutě je záběr na tři labutě a na pozadí my...

Zabal svou něhu do slupek od citrusů ať sladce voní a je hořká na jazyku Pověs svůj strach na studenou kliku a rtěnku otři do ubrusu ...