Film pro pamětníky

V místním biografu za čtyři desetníky (asi že symbolicky) hráli film pro pamětníky v desáté minutě je záběr na tři labutě a na pozadí my dva ty je krmíš, a já držím tě říkám si "no tak, hochu, snad tě jednou nezabije ta trocha slaných slz a vizuální nostalgie v dnešním tisku psali, že jsem se ti dávno vzdálil a že co uhasí se, už tě znova nepopálí"

Ref.: Jak se máš? Jestlipak vzpomínáš stále, jak jsme se málem octli v kriminále, odsouzení za vzájemné odcizení oblečení, nebo už jsi mnohem dále? Jak se máš? Jestlipak vzpomínáš? Bez tebe po mém boku život je jednotvárný těžko sám si zajdu na větrník do cukrárny a budu usmívat se na svůj obraz ve výloze a smát se, že mám trošku krému na mém malém nose Stokrát jsem ublížil, jen desetkrát byl ublížený tisíckrát ztrácely se z věcí před očima ceny jenže když od dvaceti vidím, jak ten život letí začínám věřit, že jsem prostě na tvou lásku neměl geny