Naoko

Otisky chodidel na chladných parketách Ty ještě zbyly mi, taky však mizí V hlavě mám tvoje rty, jak z obrazů Maneta Co jsem si zasela, to sama i sklízím Na prahu předsíně lámou se moje sny Křehký jak cukroví co budu snídat Hovořit o lásce bylo by nepřesný Láska je naděje, to naše jen bída

Ref.: Copak nám záleží Jednomu na druhém Jsme jako klauni v manéži - všechno je naoko Ve snaze rozesmát Klesáme příliš hluboko Další noc bezesná Pak už jen klid

Vítr se dychtivě závěsy prohání Nikdo ho nevítá v bělavé krajce Po noci bláznivé láska je svítání Naše však pospává docela sladce