Na Dosah

Jak satelit kroužíš po orbitu, dívám se na tebe přes mraky. Jenom tvůj signál občas zní tu. Dávno máš klíče k mému bytu na kroužku společně s rozpaky. Zahrádky dělí plůtek z tújí, o který nikdo se nestará. Věty se na rtech opakují, a když jim další slůvka ují, zbude jen myšlenka beztvará. Zmačkané stránky snesou více, než by rty uměly vyslovit. Další hra jako z učebnice... Popelka čeká - bez střevíce - na prince, co jí spí v podkroví.