top of page

KATEGORIE

KATEGORIE

Listopad

Je listopad, tak zametám listí.

Je listopad, tak zametám komunisty.

Na rozcestí u náměstí

ještě jich pár hrozí lidem pěstí,

než je vezme s sebou první poryv.

Jsou dny, kdy lidi rostou do objemu jako hory,

skálopevně přesvědčení,

že pouhej cinkot klíčů něco změní.

Že si stačí trochu zakřičet

a všechno špatný půjde do p*če...

Jsme nepoučitelná hromádka ideálů.

Jenže,

neříkáš si někdy i ty,

že kdyby ty tvoje slavný "i-de-á-ly"

skutečně za něco stály,

lidi by je neměnili jako slipy?

Že možná ne každej obdivuje Rychlý šípy?

Že ne každej, kdo je rudej,

chce bejt jednou jako Červenáček?

Že tu prostě vždycky byl, je a bude

jeden důležitej háček?

Vždyť i ten Mirek Dušín

věděl, že ne každej z nás je v duši dobrák!

Jo, milá Fiono,

i TY máš v sobě zlobra

a ten občas zuby cení.

Každej má svou svini,

co čeká na vypuštění.

Malý důchody? BUM!

Chtějí nám zdražit pivo, uááá! Cože? Oni chtějí, aby se brali buzeranti?

Tamto tyhleti, tohle tamti...

Co je TVOJE tlačítko?

Kde je zakopanej pes?

Kde je tvůj bod "S"?

Nebo musej lidí jako ty bejt venku davy,

než začnou padat první hlavy?

"Kdo nepřestal jíst maso, prohloupil.

A teď vás s dovolením rozvěsíme na sloupy!"

Řekni...

Nebylo by skvělý,

ještě než se všichni pošlem do prdelí,

zeptat se těch druhejch:

"Dámy. Chlapi...

co vás skutečně trápí?"

A možná by nám u pátýho piva

konečně cvaklo to zřejmý:

Že jsme všichni do jednoho stejný!

Že fort mlátil stejně tak tu blbou plešku!

Že i jemu vzali v pátý třídě koloběžku!

Že ta holka, co má batiku na triku,

než se našla v čínský medicíně,

ještě v sedmnácti hopsala strejdovi na klíně.

Že nás všecky jenom něco bolí.

A každá náplast

může být jen past,

kterou se necháme mást.

Že celej život hledáme kousek sebevědomí,

abychom se alespoň chvíli cítili jako MY.

Někdo se "najde" v budhismu a zenu. Někdo se utápí v chlastu a podvádí Vlastu - svojí ženu.

Někdo si koupí kabriolet,

někdo mlátí negry - jo, ty vole,

ne vždycky se zadaří. Každej z nás je někdy postava,

v cizím scénáři.

Je listopad, tak zametám smetí.

Třeba to jednou pochopí

aspoň naše děti.

Štítky:

Zpět na kategorie

bottom of page