Houby bída! Úplně obyčejná závist.
Když někdo v Česku demonstruje proti bídě, pak se člověk fakt musí smát. Žijeme totiž v době naprosto bezprecedentního blahobytu. Žádná jiná generace v historii naší kotliny se neměla takhle dobře a v Česku navíc - na rozdíl od většiny světa - zažíváme k tomu všemu i nevídanou míru bezpečí, svobody a sociálních jistot.
A bídou netrpí ani 99 % těch, kteří nedávno demonstrovali na Václaváku (což zřejmě došlo i organizátorům, a tak to setkání tentokrát přejmenovali na "Česko proti vládě", zatímco "bída" zůstala na webovkách a v názvu spolku), i když z jejich úst tohle slovo často zaznívá. Jak to vím? No jednoduše proto, že pokud se můžete v sobotu sbalit, nakoupit si rekvizity a merch, dát několik stovek na hlavu za vlak a jet přes půl republiky do Prahy mávat vlaječkou, zatímco to každý živě streamujete a fotíte na chytrém telefonu a večer si o tom při sledování televize vyměňujete dojmy na notebooku... tak máte bídu maximálně v hlavě.
Takže kde se bere ten pocit bídy? Možná tady:
Jako marketér pracuju už 8 let pro jeden pracovní portál. A časem jsme si s kolegy všimli, že nejvíc aktivní skupinou, která nám na reklamy a obsah reaguje, je specifická sorta lidí, kterým už dneska neřekneme jinak než "nezaměstnatelní". Ne nezaměstnaní. Nezaměstnatelní.
A tenhle typ lidí prostupuje napříč různými demografickými skupinami. Nezáleží na věku, pohlaví, dokonce ani na lokalitě (velká města versus vesnice). Jsou to stejně tak mladí v Praze, jako důchodci na Jižní Moravě. Jejich primárním společným rysem je absence jakýchkoliv kompetencí, kompenzovaná neskutečně přebujelým egem. Jsou chodícím ztělesněním "DK efektu". A jsou nápadně podobní účastníkům těchhle demonstrací.
Nemají vzdělání, neumí jazyky, nejsou manuálně zruční, nemají žádné kurzy, certifikáty ani pořádnou praxi. Na trhu práce nemají co nabídnout. Skutečně vůbec nic. Jsou odsouzeni pracovat na dělnických profesích za velmi špatné mzdy nebo skončit ve spárech pracovních agentur, které je budou vykořisťovat. A jejich největším konkurentem je pak robotizace a automatizace. Anebo pobírají nejrůznější podpory a pár tisíc nad to získávají někde "na černo".
"Někdo" se má postarat!
Zároveň s tou situací ale nechtějí nic dělat a jsou přesvědčeni, že by se měli mít líp. Respektive, nejenom že měli, ale že na to mají nárok. Když jim člověk ukáže práci bez nutné praxe za 35 tisíc, jejich reakce je, že "za 35 ani nevstanou ráno z postele" a že jestli je firma fakt chce, tak "ať nabídne aspoň pade a služební auto". Reálně takovou mzdu pravděpodobně nikdy nebrali, ale míra sebeklamu, ve kterém žijí, zastíní veškerou racionalitu.
Zkrátka vidí, že ostatní lidi se často mají líp, mají větší domy, větší auta, větší pohodu v práci... a chtějí se mít stejně. Už ale nevidí okolnosti a souvislosti. Nevidí člověka, který deset let dřel v kavárně, aby mohl rozjet podnikání. Nevidí dvě dokončené vysoké školy a noci samostudia, co se nevratně podepsaly na zdraví. Vidí jenom výsledek a chtějí ho taky. Někdo to má zařídit. Oni ne. NĚKDO.
A ten "někdo" je v jejich uvažování stát, vláda, premiér. Protože po ostatních sotva můžou chtít, aby se s nimi rozdělili. Po státu to chtít můžou, stát přece peníze přerozděluje. Jenže stát v liberální demokracii není od toho, aby lidi vodil za ruku. Má vytvořit rovné podmínky a příležitosti a nechat lidi, ať se realizují, jak sami chtějí. Aha. No jo vlastně, "chtějí". Ale co když nechtějí? "Nezaměstnatelní" se nechtějí realizovat. Chtějí dostat hodně a dávat přitom co nejmíň - a i to málo co nejvíc ojebat. Proto půjdou vždy za tím, kdo jim nejvíc dá (nebo aspoň slíbí) a nebude chtít moc na oplátku. Klidně ať je to mafián. Co mafián! Ať je to klidně fašista!
A pokud si pořád nemyslíte, že je to celé jen závist, tak vezměte v potaz ještě jednu věc: strany, které tyhle voliče mobilizují, mají postavenou politiku na tom, že pokud nedokáží zajistit, aby se měli jejich voliči líp, tak aspoň usilují o to, aby se měla národní elita hůř. Elita není nepřítelem extremistů jen proto, že upozorňuje na jejich pokřivené ideologie, ale taky proto, že nastavuje zrcadlo jejich politice a ukazuje status, který extremisti nedokážou nikdy lidem zajistit.
Co s tím? Pracovní úřady to můžou řešit jen neustálým nabízením další a další práce (a nabídka ÚP bývá naprosto tragická) nebo podporou rekvalifikace. Tihle lidé by ale potřebovali spíše pomoc psychologů nebo sociálních pracovníků, kteří by jim pomohli překonat sebeklam, přijmout jejich životní realitu a probudit v nich zájem o seberozvoj a seberealizaci. A toho se jim bohužel nejspíš nedostane.
AI, ai, ai...
Tahle glosa možná zní někdy až zbytečně arogantně, ale neznamená to, že bych to zlehčoval. Tohle je totiž problém, který bude růst zároveň s tím, jak spoustu profesí postupně nahradí roboti a umělá inteligence. A stát bude muset reagovat buď tak, že bude motivovat lidi k aktivnímu přizpůsobování se poptávce na trhu práce, nebo bude muset přerozdělovat víc peněz směrem k těm, co se nebudou chtít rozvíjet a adaptovat. V opačném případě uvidíme skokový nárůst podpory extremistickým stranám, stále častější občanské nepokoje a nakonec i občanskou válku.
Protože "závist je jedna z lidských emocí, spočívající v touze po něčem, co má někdo jiný, a snaze získat předmět této touhy, či druhého o to připravit, někdy i za cenu zavrženíhodných činů."
Někdy i za cenu zavrženíhodných činů...