top of page

KATEGORIE

KATEGORIE

Zrušte anonymitu!

Jak vyřešit značnou část problémů způsobených sociálními sítěmi? Jednoduše: Stačí na nich zrušit nebo omezit anonymitu.


Sociální sítě dávno překonaly svůj původní rozměr – sdružovat lidi a usnadňovat spojení. Pro nastupující generaci jsou sociální sítě primárním zdrojem novinek a důležitých informací, a u generace našich rodičů je to mnohdy taky tak. Sociální sítě tak zásadním způsobem urychlily svobodnou výměnu informací, ale bohužel – a logicky – i dezinformací. Žádná svoboda ale nemůže dlouhodobě fungovat bez odpovědnosti. A právě anonymita na internetu je prvek, který lidi (domněle) odpovědnosti za svoje konání zbavuje.


ILUZE ANONYMITY

Kdysi jsem někde četl tuhle anekdotu: Proč je fotbal tak oblíbený sport? Protože to je jediná příležitost, kdy si i úplný zoufalec může zakřičet na 11 milionářů „makej, ty nulo!“. A na sociálních sítích je to stejné. Iluze anonymity a „síla davu“, ve kterém se jednotlivec rozpustí, umožňuje i těm nejvíce nekompetentním lidem, aby vulgárně častovali a „školili“ politiky, profesory, vědce i jiné osobnosti, často kapacity ve svých profesích a oborech.


Anonymita probouzí v lidech ty nejhorší vlastnosti, protože jim dává pocit nedotknutelnosti (byť domnělé, protože policie dokáže zjistit skutečnou totožnost poměrně snadno). To zvyšuje agresivitu v diskuzích i celkovou toxicitu online prostředí. Ti samí lidé by přitom věci, které běžně píšou, často nikdy nahlas nevyslovili, natož aby je řekli svému „cíli“ do očí při veřejné diskuzi.


Lidi, kteří anonymizované profily používají, argumentují tím, že nechtějí technologickým společnostem poskytovat svoje data. Jednak je to poněkud pokrytecké, když těm samým lidem nevadí produkty těch samých společností (postavených na monetizaci uživatelských dat) používat, ale hlavně, tyhle společnosti vaše data dávno mají, ať se jmenujete Jiří Novák, nebo George Newman nebo třeba Ířij Kávon. Kdyby tedy součástí registrace na Sociální sítě bylo ověření nějakého skutečně unikátního a nepřenositelného údaje nebo kdyby i navenek anonymní profil musel mít na zdi záložku, kde by bylo možné se dočíst, kdo ho založil, většina téhle toxicity by jednoduše zmizela a přenesla se zpátky do obecních hospod.


ANONYMITA? ANO, ALE…

Existuje ale i méně radikální řešení. Když jsme tohle nedávno řešili s mým kamarádem, našli jsme poměrně hezký kompromis: Anonymní profily ponechat, ale omezit jejich zobrazování pouze na seznam přátel. Anonymní profil by tedy dál mohl číst veřejný obsah, interagovat s přáteli a sdílet příspěvky, ale ty by se zobrazovaly jen jeho přátelům, nikomu dalšímu. Zároveň by anonymní profil nemohl vstupovat do diskuzí stránek a na cizích profilech.


V otázce online anonymity totiž nejde jen o skutečné osoby, které se za ní schovávají. Největším argumentem proti anonymitě na sítích je existence miliónů falešných účtu, za kterými se žádná skutečná osoba neskrývá a jejichž smyslem je ovlivňovat veřejné mínění masovým sdílením dezinformací, umělým výtlakem okrajových témat, ovlivňováním diskuzí a koordinovanými útoky na názorové oponenty. Sítě bohužel nemají nastavené dostatečné mechanismy, které by takovému konání zabránily, a to zejména u ověřování totožnosti uživatele.


(NE)OVĚŘOVÁNÍ UŽIVATELŮ FACEBOOKEM

Jak funguje ověření dnes? K vytvoření falešného profilu na Facebooku stačí unikátní telefonní číslo. Žádné jiné poskytnuté údaje nemusí být k běžnému užívání sítě Facebookem ověřené, tedy ani skutečné. Fakticky tedy stačí zajít do jakékoliv trafiky a koupit si za 40 Kč jednorázovou SIMku. A přesně to dělají ruské „trollí farmy“. Jen těch SIM karet z jednoho místa dokáží ovládat i stovky tisíc.


A přesně to se děje po celém světě včetně Česka. Například na českém Facebooku je cca 5,7 miliónu uživatelů (data se u různých zdrojů liší), z toho několik set tisíc účtů jsou „záložní účty“ nebo účty nepatřící žádné konkrétní osobě – falešné účty. A nejsou to jen falešné účty z Petrohradu (kde se nachází největší „farma“ na ovlivňování veřejného mínění), jsou to i účty, které obsluhují české společnosti a nabízí je například politickým stranám nebo veřejně známým osobnostem (tam jde často o účty spravované z Indie, Pákistánu nebo podobných zemí, které dostávají z Česka instrukce) pro výtlak jejich témat a profilů (v Česku je nejspíš využívá/alo ANO, Zeman nebo SPD).


Je paradoxní, že pokud chcete na Facebooku vytvářet reklamní obsah, dříve nebo později vás platforma vyzve, abyste ověřili svoji totožnost poskytnutím průkazu totožnosti (sken obou stran občanky nebo řidičáku). Dokud ale šíříte obsah „organicky“ bez reklam, můžete mít dosah na statisíce lidí, a přitom být neexistující osobností řízenou z Petrohradu.


ANI NA PTÁKY NEJSME KRÁTKÝ

Řešení ale pravděpodobně nepřijde z iniciativy samotných platforem. Jediná možnost, jak prosadit jakoukoliv systémovou změnu, je informovat o problematice své europoslance, a tlačit na řešení na úrovni evropské legislativy. Že to funguje, můžeme vidět nyní na příkladu Twitteru (nově „X“). EU po něm vyžadovala, aby v souladu s evropskými zákony zavedl mechanismy na boj s nebezpečnými dezinformacemi. Twitter totiž dříve zrušil celý tým, který měl moderaci obsahu na starost. Elon Musk tedy pod hrozbou pokut musel vyhovět, což udělal přidáním funkce „Poznámky komunity“. Ty umožňují, aby dezinformace mohly na síti zůstat, ale zároveň k nim ověření uživatelé můžou přidat faktický kontext. Což je jedna z cest.


Musk ale také nově oznámil, že zruší funkci blokování uživatelů. Bez ní by žádný uživatel nemohl blokovat lidi, jejichž obsah nechce nikdy vídat, ale ani ty, kteří mu posílají nebezpečné zprávy nebo ho obtěžují. A i tady u EU narazil. Podle evropské legislativy totiž musí sociální sítě poskytovat uživatelům prostředky, jak se před nebezpečným obsahem chránit. Stejně tak by tedy EU mohla v budoucnu u technologických gigantů vyžadovat pravidla pro omezení vlivu falešných účtů.


Pokud s tímhle zamyšlením souhlasíte, zkuste tu označit svého europoslance. Nebo se pojďme bavit o lepším způsobu, jak zajistit, aby se sociální sítě nestávaly zbraní v rukou totalitních států.


Máte nápad? A můžu ho vidět?

Štítky:

댓글


Zpět na kategorie

bottom of page