ToM Cortés

Padají dílky od domina štěpí se postupně atomy slábnoucí hvězda vyhasíná Někdo se vloupal do kasina Zbývá jen zeptat se: A co my? Jsme...

Na břehu dřímou modrá šídla krajina noří se do šera Měsíc už vyplul u stavidla a tys ještě ani nevystydla z našeho prvního večera Na...

Čím jsme si byli už nejsme si - má to i světlá místa Slova nás jako dřív neděsí košile zas je čistá Vzpomínky lehce jsou seprané - bělím...

Zmizely šlápoty ve sněhu půjdeme po paměti obavy nutí nás do běhu jsme jako malé děti ztracené na cestě z perníku drobečky snědly vrány...

Dopadla první rána holí - nechtěl si obléknout stejnokroj. I když ta další méně bolí, hozený klacek do soukolí neumí zastavit celý stroj....

Kdekdo by umřel pro tu krásu, jakou se pyšní Sacré-Cœur. Shlížíme dolů z Montparnassu, města hluk tone ve tvém hlasu, a slunce se sápe k...

Na zdi je mramor, na něm jména, žádné nám ale nic neříká. Bělma se barví do červena. Když pamět lidí začne sténat, marně jí hledáme v...

O tom, jak hřejí pouhé věty, mohl bych popsat spoustu knih, jenže se nehnem z první mety. Ztratil se kolík od štafety. Stala ses ikonou,...