ToM Cortés

Bylo by možná pošetilé čekat, že vyrostou jablka. Větve jsou suché, jiné shnilé a nad stromem ovce sněhobílé nehnutě čekají na vlka. ...

Ráno se teprv oknem kradlo s citem a jemností zloděje, na zemi stydly sny a prádlo plnilo černé zavazadlo ležící u prahu pokoje. Na...

Stojíš tu hrdě, celá v bílém, slunce ti zateklo do vlasů. Ústa jen mlčí provinile, ze rtů jdou vyčíst těžké chvíle. Tolik jsi trpěla pro...

Nemusí prvně přijít jaro, stačí pár dnů, co se vymyká. Venku byl mráz a děti za roh chodily tajně 'na cigáro' za tiché účasti školníka. ...

Na rukou drobné kousky věnce, květoví vadne a usychá. Večerní píseň dozní tence, ukrytá v bílé podkolence, kterou si nesměla ponechat. Z...

Tělo mi opět zchudlo o další gram a zrcadlo se mi chechtá Kam jsem došel pro tři groše? Všechny role zvládnu odehrát sám jsem posledním...

Stéblo vyroste a pokosí se, padnou tiše klasy bez hlasu. Ovoce dozraje - pak skončí v míse a úsměvy se smísí v divnou grimasu. Zbudou...

Ref.: Doteky ruky zpod deky Konečky objímá mráz Smuteční barvy obleky to něco umřelo v nás Léto nepřišlo dřív Navzdory předpovědi se...